Pod pojmem luxus si každý představí něco jiného. Jistě se ale shodneme na tom, že k němu patří výtečná gastronomie. V dnešní uspěchané době na nás ze všech stran útočí nabídky restaurací a portálů nabízejících hromadné slevy. Z těchto nabídek je čím dál těžší vybrat ty, které naše mlsné jazýčky potěší.

Co takhle příště okusit molekulární kuchyni, která se v posledních letech rozmohla tak, že se o ní točí i filmy?

Molekulární kuchyně je propojení chemických a fyzikálních poznatků společně se znalostmi přípravy pokrmů. V této gastronomii se cíleně přeskupují molekuly, aby došlo k zajímavému efektu jako změna skupenství, tvaru apod.

Počátky této gastronomie sahají do poloviny osmdesátých let. O první propojení zdánlivě nepropojitelných chutí se zasloužili chemik Hervé This a dnes již zesnulý fyzik Nicholas Curti. Hevré This začal experimentovat s tím, že podle receptu z magazínu Elle pokusil připravit suflé. Postup předepisoval, aby přidával vejce po dvou. This zkoušel jiné postupy, než které byly napsány v receptu, ale nikdy se mu nepodařilo docílit kýženého výsledku jako při původním postupu. Coby vědec chtěl pochopit, proč je přidávání vajec po dvou nejlepší. O několik let později potkal Curtiho, autora netradiční přednášky nazvané Fyzik v kuchyni, se kterým si padli do oka a začali s jídlem experimentovat společně.

Výsledkem je moderní trend, který z kuchařů dělá chemiky, rozkládající ty nejkvalitnější ingredience na prvočástice a skládající je do nových, neotřelých skupenství. Molekulární kuchyně posouvá představy o tom, co je na talíři možné. Výjimkou nejsou výtvory typu játrové šlehačky. To že lze tuto kuchyni dohnat až absurdnosti dosvědčuje španělská restaurace EL Bulli, kde hostům na talířích servírují prázdné lžičky, neboť i ty mají v této restauraci chuť. Pravda, molekulární kuchyně vás nezasytí, ale kromě plného břicha si domů přinesete neuvěřitelný zážitek.

V českých restauracích pod molekulární kuchyní můžete ochutnat pokrmy připravené v tekutém dusíku nebo ve vakuu, různé a želé připravované pomocí alginátů či takzvané espumy (lehké pěny). Pro kuchaře není problém přeměnit okurkový salát v želatinovou kostku či podávat koktejl v pevném skupenství. Nevýhodou molekulární gastronomie, kde se injekční stříkačky používají častěji než pánve, je technologická dostupnost, kvůli které není reálné připravit tyto pokrmy v pohodí domova.

Není tedy zbytí tuto nevšední kuchyni ochutnat v některé z restaurací. Protože tento luxusní zážitek nebude zadarmo, zkuste využít nabídek na slevy na jídlo. S úsměvem na rtech budete na tento zážitek vzpomínat ještě hodně dlouho.

rdc