Ve většině domácností dnes nalezneme mikrovlnnou troubu, ta první se těm dnešním ale příliš nepodobala. První mikrovlnné zařízení na vaření potravin bylo uvedeno na trh v roce 1947. Zařízení bylo vysoké 1,7 m a vážilo 350 kg. Ke koupi bylo za 5000 dolarů.

Přesto, že jsou mikrovlnky velmi rozšířené, u veřejnosti stále panuje obava, že v důsledku mikrovlnného ohřevu, může docházet ke kvalitativní změně potravin. Vědecké a fyzikální výpočty ale jasně ukázaly, že tomu tak není. Mikrovlnky nemají na rozdíl od rentgenového záření ionizující účinek a nejsou tedy schopny rozbíjet chemické vazby. Voda ohřátá na sporáku se nijak neliší od vody ohřáté v mikrovlnce.

Zcela mylná je také představa, že po vyjmutí nádoby z mikrovlnky v ní zůstanou mikrovlny uvězněny.

Základní znalostí u používání mikrovlnek je, že je vždy potřeba používat vhodnou nádobu s ohledem na působení mikrovln.

V případě, že je prázdná mikrovlnná nádoba umístěna do varného prostoru, zůstává studená i během ohřevu, ale obsah v nich se ohřívá. Mikrovlny totiž téměř zcela prostupují mikrovlnným nádobím a nejsou jím absorbovány. Pokud bychom ale zabalili šálek s vodou do hliníkové fólie, zůstala by voda uvnitř šálku studená. Proto dávejte pozor, jaké nádobí používáte.

Britský hit – papiňák do mikrovlnky

V Japonsku a posléze i v Británii se stal velkým hitem Papinův hrnec do mikrovlnky.

Hrnec se objevil v obchodě Lakeland, který prodává netradiční novinky do kuchyňského vybavení.

V takovém papiňáku můžete přinést mít za dvacet minut celý oběd na stole. Kuřecí maso připravíte za 15 minut, květákové růžičky vám zaberou 3–4 minuty, brambory ke změknutí potřebují minut pět.

Tato metoda by přípravu měla urychlit tak, že se časově prakticky rovná ohřívání polotovarů a je jednoznačně zdravější.

Namísto běžného kovového materiálu, na jaký jsme u tlakového hrnce zvyklí, je tento vyrobený z tvrzeného plastu. K dostání je v přepočtu za 1 300 Kč.

Martina Mlsná
foto: IdaT, pixabay