Vanilka je nedílnou součástí Vánoc, víte, odkud pochází?

Vanilku začali používat Aztékové již v 16. století jako dochucovadlo svých kakaových nápojů, které nabízeli i španělským dobyvatelům. A právě Španělé donesli vanilku, stejně jako kakao do Evropy.

V 18. století se pak vanilka začala používat jako přísada do tabáku a parfémů. I přes mnohé pokusy o pěstování vanilky v Evropě, byla ještě v 19. století všechna vanilka sklízena v Mexiku. V současnosti je druhým největším producentem Madagaskar, Uganda či Tahiti.

Tobolky orchidejí

Vanilkový lusk je tobolkou některých druhů orchidejí z rodu Vanilla. Jsou to liánovité rostliny, které se pnou po stromech do výše až dvou metrů. Květy musí být pravidelně kontrolovány, protože kvetou pouze několik hodin, během nichž musí dojít k opylení. Květy opylují malé medonosky, které žijí pouze v Mexiku. Mimo svou domovinu tedy musí být vanilka opylená uměle. Do podoby, jak ji známe, plody zrají přibližně až 8 měsíců.

Vše se provádí bez použití strojů

Celý proces pěstování vanilky od obdělávání, přes opylení až po sklizeň je prováděn ručně bez použití strojů. Vanilka je tedy ze všech plodin nejnáročnější na práci při jejím zpracování. To z ní dělá po šafránu druhé nejdražší koření světa.

Nejcennější součástí vanilkového lusku je jeho obsah – dřeň tvořená drobnými černými zrníčky. Dřeň z lusku je třeba vybrat a to tak, že vanilkový lusk podélně rozřízneme a nožem zrníčka vyškrábeme z obou polovin lusku.

Skvělé do dezertů i vína

Lusky zbavené dřeně lze ještě použít třeba do svařeného vína, nebo je vhazovat do lahve s třtinovým rumem a nechat macerovat. Takový rum pak využijeme do dezertů a krémů nebo na flambování, při kterém se vanilka uvolní a intenzívně provoní pokrm.

Zrníčka vanilky se pak používají jako přísada do sladkých jídel. Především koláčů, cukroví, zmrzlin, krémů. Jsou oblíbené i v nejrůznějších alkoholických i nealkoholických nápojů.

Sandra Š.
foto: Jocelyn Morales, unsplash