Dezert panna cotta právem patří k chloubám italské kuchyně. Jak přesně vznikla jeho receptura nebo kdo ho připravil jako první, není známo.

Přesto je populární na celém světě. Kouzlo jazyku lahodícímu dezertu, původem z oblasti Piedmont, spočívá v jednoduchosti.

Základní recept na panna cottu je bez příchuti, ale je možné do základu přidat trochu medu, šťávy z jahod či třeba pomerančů.

Pro 4-6 mlsounů:

Do kastrolu vlijeme smetanu (necháme si ale tak dvě lžíce stranou na karamel) s cukrem a pečlivě mícháme do doby, než se cukr rozpustí. Želatinu namočíme do studené vody, necháme okapat a přidáme do kastrolu, necháme ji rozpustit. Pozor, smetana se nesmí vařit, udržujeme na maximálně 80°C. Jinak by se nám nepodařilo docílit pudinkové konzistence. Směs nalijeme do formiček nebo do formy na srnčí hřbet (nebo jí podobné) a necháme v lednici alespoň 5 hodin odležet.

Panna cottu vyklopíme z formy a případně nakrájíme na plátky.

Poté smícháme cukr a vodu v kastrole, jakmile se cukr rozpustí a směs začne vřít, přilijeme smetanu a vyšleháme do hnědého táhlého karamelu.

Ztuhlou panna cottu podáváme zalitou připraveným karamelem. Velmi pěkně vypadá panna cotta servírovaná na plátcích jahod, dozdobená mátovými nebo meduňkovými lístky.

Kdo má rád chuť vanilky, může použít při přípravě vanilkový lusk. Lusk nožem nařízneme a vyškrábaná zrníčka z jeho středu přimícháme do smetany.

Sandra Š.
foto: Natural Chef Carolyn Nicholas