Výrazná štiplavá chuť a vůně prozrazuje, že je to rostlina s mimořádnou silou. Dříve byl mimo jiné přidáván do kadidel, aby vymítal ďábla, dnes s jeho pomocí vymítáme mnoho nemocí..

Křen byl velice ceněn již našimi předky. Staří Řekové věřili, že bystří rozum. Od pradávna je však spojován s mužstvím. Když si minulých dobách bral za ženu starší muž mladou dívky. Byly na něj směřovány posměšky, aby se raději držel křenu než mladé žínky. Traduje se také, že křen je lékem na manželské nemoci. Právě z toho důvodu nesměl chybět na svatebních hostinách. V některých oblastech musela snoubenka před obřadem ženichovi vlastnoručně nastrouhat křen. Pokud tak učinila bez jediné slzičky, byla to známka toho, že již přišla o panenství.

Jeho původ je pravděpodobně v Evropě, nyní je však znám už po celém světě. Je to rostlina velmi dobře odolná mnoha klimatickým podmínkám. Důkazem toho je, že roste jak v Grónsku, tak v Asii, kde se dnes nacházejí jeho největší plantáže.

Ve středověké Evropě se používal k čištění krve, k vyhánění močových kamenů z těla, proti vodnatelnosti, žaludečním křečím, revmatismu, kašli a kurdějím. Blahodárné léčivé vlastnosti křenu potvrzují i dnešní výzkumy.

Výtažky z kořene křenu působí proti virům, plísním a mají charakter desinfekčního prostředku. Kořen křenu obsahuje především velké množství vitamínu C, dokonce mnohem více než citrusové plody. Dále vitamín E, vitamíny skupiny B a provitamín A.

Zahrnuje také hodně minerálních látek, především hořčíku a vápníku, draslíku či železa.

Křen působí dezinfekčně a posiluje organismus. Napomáhá vykašlávání a vylučování hlenů z horních cest dýchacích. Mimoto křen napomáhá rozšiřování cév, čímž zároveň snižuje vysoký krevní tlak. Křen při pravidelné konzumaci podporuje v našem organismu tvorbu vitamínu B1, s nímž souvisí kvalita naší paměti a schopnost soustředění.

Strouhaný křen je v naší vlasti spojován s klasickou českou zabijačkou – je tradiční pochutinou k ovaru. Hodí se ale i k rybám a hovězímu masu, velkou oblibu u nás má také křenová omáčka. Tu vytvoříme za pomocí bešamelu, do něhož přimícháme strouhaný křen a doplnit ho můžeme třeba  smetanou.

Díky pronikavé chuti a vůni se nejčastěji používá na výrobu hořčice, dresingů a pomazánek. Připravit si z něj lze i křenový ocet – naložením kořene do vinného nebo jablečného octa. Takto připravený pomáhá při bolestech hlavy, zánětech nervů a neuralgii. Lze jej používat i jako dochucovadlo. Mladé listy křenu se dají v menším množství přidat do zeleninového salátu, který tak získá jemně štiplavou chuť.

Na závěr malý tip. Máte-li v doma nastrouhaný křen a nechcete, aby vám oschnul, pak ho je lehce pokapejte olivovým olejem nebo citronovou šťávou.

rdc