Původ kiwi je v Číně v údolí Chang Kiang, kde bylo už na začátku 13. století vyhlášenou pochoutkou. V roce 1906 bylo kiwi importováno na Nový Zéland, do země která se stala jedním z největších producentů tohoto ovoce na světě. Plod má slupku pokrytou chloupky a zelenou dužinu, v níž je přes dvě stě drobných jedlých semínek.

Oproti jiným citrusovým plodům obsahuje mnohem více vitaminu C, konkrétně oproti pomeranči ho obsahuje až dvounásobek. Převyšuje ho jen guava a acerola. Kiwi je také velmi bohaté na vitamin E a obsahuje velké množství vitaminu B1, B2, B6, niacinu a vitaminu A. Kiwi patří k nejlepším zdrojům kyseliny listové ze všech druhů čerstvého ovoce. Kiwi je mimořádně bohaté na draslík, hořčík a železo. Obsahuje velké množství mědi – stopového prvku, který spolu s vitaminem C napomáhá vstřebávání železa ve střevech. Kiwi obsahuje i hodně vlákniny, z níž většinu tvoří pektin.

Mnohé výzkumy ukázaly, že sportovci konzumující kiwi, měli o 24 % vyšší výdrž než ostatní. Zárověň preventivně působí proti infekcím, zlepšuje vidění, zpevňuje žíly, podporuje růst kostí a tvorbu hormonů a přispívá k tvorbě kolagenu

Kiwi se může zdát jako ideální ovoce doplňující potřebné mikroživiny v přírodní formě. Pozor si musí dát akorát ti, kteří jsou alergičtí, jelikož enzym aktinidin, který na jednu stranu působí na lepší vstřebatelnost masa, ale na stranu druhou je alergenem. Pro jeho vyšší množství šťavelanů by se jeho konzumaci měli vyhnout i lidé trpící na problémy s ledvinami a žlučníkem.

Kiwi se obvykle konzumuje v syrovém stavu. Je velmi odolné a dá se lehce přepravovat. Kiwi lze konzumovat jako klasické ovoce nebo je možné ho přidat do nejrůznějších ovocných salátů, dezertů, snídaňových cereálií. Lze jej použít i při přípravě masa, které dokáže změkčit.

V obchodě bychom měli vybírat plody, které nejsou příliš měkké, což je známka jejich přezrálosti. Nepřezrálé ho lze skladovat několika dnů, dokonce až několik týdnů dle podmínek.

Sandra Špačková
foto: Veronika Effenbergerová