Svou jedinečnou chutí a vůní dokáží bylinky i z nejobyčejnějšího jídla udělat něco zvláštního a jedinečného. Dají se s nimi ochucovat slaná i sladká jídla a zdobit pokrmy i nápoje.

Bylinky bychom měli uchovávat nejlépe na suchém a tmavém místě. Často se stává, že si koupíte nějakou tu bylinku či koření, sáček otevřete a uklidíte do spíže. Po čase objevíte, jaké tam máte poklady.

Nejenže v otevřených sáčcích ztrácejí své aroma, ale mohou nakonec skončit i v koši. Lepší je pořídit si praktické kořenky. Bylinky v nich neztratí svou vůni a vy budete mít lepší přehled, co všechno se vlastně skrývá ve vašem voňavém království.

Také je máte rádi? Bylinky nejen krásně voní, ale jsou i zdravé. Mnohé se používali nejen na ochucování jídla, ale také jako lék. Mohou příznivě ovlivňovat zdraví člověka. Jejich účinek znali už lékaři ve starém Egyptě. Vždyť až do 30. let 20. století se vyráběla většina léků výhradně z přírodních zdrojů. Jelikož je bylinek, ale i koření veliké množství, představíme si alespoň některé.

Které bylinky by ve vaší kuchyni rozhodně chybět?

Bazalka: jedna z nejoblíbenějších bylinek. Pochází z jihovýchodní Asie, dnes se jí daří ve Středomoří. Hodně se používá v italské kuchyni. Hodí se k těstovinám, pokrmům z rajčat, do zelné polévky, salátů, k rybám, pečeným husám a kachnám, do špenátu, pikantních omáček ke zvěřině i do paštik. Dobře se kombinuje s česnekem, pepřem a paprikou.

Brutnák: je známou léčivou bylinou, listy se používají zárověň jako zelenina, chutí připomínají okurky. Používá se jako koření do zálivek k zeleninovým salátům, do bylinkového másla, k aromatizování octů nebo olejů. V teplé kuchyni dodává pikantní příchuť zeleninovým polévkám a omáčkám.

Estragon: příjemně a výrazně voní, jeho chuť připomíná fenykl, anýz a lékořici. Patří do francouzské kuchyně, je součástí směsí provensálských bylinek. Hodí se k drůbežímu masu a rybám, přidává se do polévek a bylinkových omáček.

Kerblík: je bohatý na vitaminy a snižuje krevní tlak. V kuchyni se dobře snáší s petrželkou, pažitkou, bazalkou a estragonem. Je součástí sedmi bylin pro frankfurtskou omáčku a francouzské směsi koření fines herbes. Protože dlouhé zahřívání ničí aroma, přidáváme sekanou bylinu do zeleninových pokrmů a omáček těsně před podáváním.

Kopr: má výrazně kořeněnou chuť. Používá se při léčení žaludku. Mladá nať se hodí k okurkám, cuketám, rajčatům, rybám, drůbeži, ke kořenění salátů. Semena se hodí téměř ke všem rybím jídlům.

Koriandr: voní po borovici, šalvěji a citronu, pěstuje se jako koření i léčivá bylina. Pochází ze Středomoří a Indie. Díky vysokému obsahu silic pomáhá při žaludečních potížích. Používají se všechny jeho části: listy se přidávají k dušenému masu a do salátů; nať do polévek, salátů a k tučným masům; semena do čatní, dušených a mletých mas, ale ochucuje se s nimi i perník, vánoční pečivo, nakládané okurky a houby; kořen se přidává ke kari. Hodně se používá v mexické a asijské kuchyni.

Máta: její chuť je kořeněná a mentolová. Používá se do omáček, k masům, do octů a sirupů, výtečná je k jehněčímu masu. Dá se velice dobře kombinovat i s čokoládou. Oblíbená je v asijské a indické kuchyni.

Meduňka: má citrónové aroma. Hodí se do salátů, omáček, zelí i k masu.

Dobromysl (oregano): má výrazně kořeněnou chuť. Nemělo by chybět na pizze. Hodí se do salátů a omáček k rybám, k rajčatům, sýrům, tučnému a mletému masu a ke zvěřině.

Pažitka: má kořeněnou chuť podobnou cibuli. Nejlepší je čerstvá. Dává se do polévek, pomazánek, salátů, zeleninových jídel, ale i k rybám a bramborům.

Petržel: je univerzální bylinkou. Dá se použít do polévek, omáček, k masu, rybám i bramborům.

Rozmarýn: má výraznou, jemně hořkou chuť. Vhodný je ke skopovému a jehněčímu, ale i jinému masu, přidává se do marinád na grilování. Můžete s nim ochutit i brambory nebo bylinkové máslo.

Saturejka: Obzvláště ve středomořských kuchyních patří mezi oblíbenou bylinku. Používá se jak čerstvá, tak sušená. Má příjemnou a voňavou chuť. Svojí výraznou pepřovou chutí se hodí zejména k masitým pokrmům a do nádivek. Také ji ocení milovníci ryb.

Šalvěj: má velice intenzivní chuť. Dobře se kombinuje s cibulí v polévkách nebo nádivkách do husy a kachny. Přidat ho lze do sýrových a tvarohových pomazánek a k rajčatům.

Tymián: jeho chuť je kořeněná, silně pikantní a lehce hořká. Hodí se k masům, zvěřině, rybám, zelenině, do sýrů, salátů, luštěnin i pizzy. Často se kombinuje s rozmarýnem.

Martina M.
foto: unsplash