Ke svým padesátým narozeninám jsem od manželky dostal dárkový poukaz na kurz grilování, a to pod taktovkou ostřílených profesionálních kuchařů.
Protože jsem nadšeným fanouškem grilování už spousty let (pro první gril jsme si jeli hned po revoluci do západního Německa), udělal mi poukaz na grilakademii velkou radost.
Přesto jsem se nemohl zbavit pocitu, zda se před profíky neztrapním a nešoupnou mě za posměchu „spolužáků“ do oslovské lavice.
Rozpaky zmizely jako pára nad hrncem
Moje obavy z trapasu netrvaly dlouho. Jednak moje pocity sdíleli i ostatní účastníci kurzu, takže jsme se vzájemně podporovali a navíc oba kuchaři/lektoři byli velmi vstřícní, přátelští a svým žoviálním chováním uvolnili atmosféru natolik, že jsme po chvilce ani nevěděli, co to slovo tréma znamená. Po krátkém uvítacím proslovu začalo samotné školení. Oba kuchaři nám snadno přístupnou formou poskytovali základní rady, jak správně grilovat, jak se o gril starat apod. Protože jsem kuchař samouk, byly pro mě některé informace úplnou, ale ne šokující novinkou. Ty přišly až o něco později…
Rohlíky taky oplachujete?
Velmi zajímavým poznatkem pro mě byla například odpověď našich lektorů na otázku ohledně mytí masa před grilováním. Odpradávna jsem žil v utkvělé představě, že maso se musí před vařením, smažením, grilováním atd. omývat, aby z povrchu zmizely veškeré nečistoty, bakterie a kdo ví co ještě. Takže když jsem z úst profesionálního kuchaře slyšel, že maso se před grilováním vůbec mýt nemusí, neovládl jsem své emoce a začal remcat. Uzemnil mě až argument, že rohlíky od pekaře se před konzumací taky neoplachují, tak ať si s tím masem nedělám těžkou hlavu. Musím však podotknout, že řeč byla o mase od řezníka, ne o masu v plastových vaničkách ze supermarketu.
Chceš si pochutnat na steaku? Tak nekupuj maso ve výprodeji
Co by to bylo za grilovací akademii, kdyby nepřišla řeč na vlajkovou loď celého grilování, hovězí steaky. Rady našich lektorů jsem si dovolil shrnout do takového malého desatera:
1. Steaky nejíš každý den, tak neškudli, až je budeš kupovat.
2. Maso na steaky kupuj vždy u osvědčeného řezníka, ne v supermarketu.
3. Nedělej machra a nech si od řezníka poradit. On ví, co dělá
4. Hodit maso z ledničky rovnou na gril je na facku.
5. Maso by před položením na gril mělo mít pokojovou teplotu.
6. Marinováním steaku nijak nepomůžeš. Nech vyniknout přirozenou chuť dobrého hovězího.
7. Dochucuj střídmě! Sůl, pepř, olivový olej, čerstvé bylinky budou bohatě stačit.
8. Nebojte, není to krev! To, co vytéká ze steaku, není krev, ale masové šťávy.
9. Míru propečení si určete sami, ale stupni propečení well-done (úplně propečený) se radši vyhněte.
10. Dejte si na steaku opravdu záležet. Ta kráva kvůli vám umřela, tak ať ten steak stojí za to.
Guláš na grilu? Kecáš!
Jestli jsem výše psal o zajímavých poznatcích, tak v další pasáži gril akademie přišel vyloženě šok. Kuchaři totiž vyndali z grilovacího roštu vyjímatelnou středovou část a nahradili ji masivním litinovým hrncem i s pokličkou. Říkal jsem si, co s tím sakra chtějí na grilovačce dělat… netrvalo dlouho a má otázka byla zodpovězena. Na dně hrnce se pozvolna škvařilo vepřové sádlo, o chvíli později se už smažila cibulka, následovala sladká mletá paprika, pak hovězí kližka… to už bylo na mě moc, neovládl jsem své emoce a z plných plic jsem zakřičel: „To je přece guláš!“
Jen co utichlo lehce posměšné chichotání spolužáků (uznávám, měli na to plné právo), dostalo se mi vysvětlení, že pořádný moderní gril neslouží jen ke klasickému grilování na rozpáleném roštu. Naopak několika šikovnými komponenty lze z grilu udělat regulérní kuchyňské zařízení, se kterým připravíte cokoliv od steaku, přes guláš až po pizzu nebo sladké vafle pro mrňata.
Chvilku jsem ty novinky zpracovával, když v tom mě jeden z lektorů přátelsky chytil za rameno a postavil mě před gril s mělkou litinovou pánví. Rozkaz zněl: „Palačinky, a pronto!“ Byla to jasná terapie šokem! A k mému úžasu zafungovala. Nejsem sice žádný Savarin, ale každý kdo moje palačinky ochutnal, oblizoval se od ucha k uchu. Škoda, že se tím nemůžu pochlubit před chlapy v hospodě, kteří jsou odkojení výhradně na bůčku, klobásách a buřtech.
Diplom už je doma!
Díky přátelské atmosféře, studenému pivu a hromadě grilovaných dobrot grilakademie rychle utíkala, že jsme si sotva všimli, že už je tma a je pomalu čas na závěrečný ceremoniál a předávní čestných diplomů z rukou našich lektorů. Když na mě přišla řada, měl jsem slzy na krajíčku, poslední diplom jsem totiž dostal za plavání na prvním stupni základní školy. Dnes oba visí na čestném místě v mé pracovně.
Musím říct, že jsem byl s návštěvou grilakademie plně spokojený a moje manželka udělala s tím dárkovým poukazem terno. Milovníkům grilování ji můžu jen a jen doporučit. A jestli jste ve škole propadali a z kantorů vám naskakují osypky, tak to stejně zkuste. Když už nic, tak se aspoň báječně najíte.
Honza