Meruňky jsou plodem meruňky obecné. Jsou to peckovice s oranžovým oplodím. Meruňka je strom dorůstající do 6m, je velmi otužilý, plody jsou velké 3×5 cm, žluté až oranžové. Květy jsou bílé s načervenalými tóny. Listy je možné splést s těmi švestkovými. Tou zřejmě nejstarší vyšlechtěnou odrůdou je Bredase, která se svým vzhledem nejvíce blíží popisu meruněk starých Římanů.

Meruňky pocházejí z Číny, nikoli z Arménie, jak mnozí tvrdí. V Arménii se s nimi jen poprvé setkal Alexandr Veliký. Velkou oblibu získaly u Římanů, kterým se ale nikdy nepodařilo vysadit je v Evropě. Do Evropy se dostaly až v 17. století.

Meruňky jsou považovány za jedno z nejzdravějších ovocí. Jsou bohaté na vitamin A a draslík. Tři meruňky denně se rovnají polovině denní dávky provitaminu A u dospělého člověka. Obsahují i důležitý beta-karoten, který brání negativním vlivům volných radikálů na náš organismus. Meruňky posilují imunitní systém a peristaltiku střev. Napomáhají snižování hladiny cholesterolu. Zpomalují stárnutí organismu. Mají například dobrý vliv na vlasy, nehty i pokožku.

Meruňky by měli do jídelníčku častěji zařadit kuřáci, pozitivně ovlivňují sliznici plic. Pro svůj velký obsah kyseliny listové snižují riziko demence. Díky obsahu mědi jsou meruňky prospěšné pro ženy v období těhotenství.

Použití v kuchyni je široké. Jsou výborné nejen čerstvé nebo sušené, ale i v tekutém stavu. Vyrábějí se z nich pálenky, džusy, džemy, kompoty a marmelády. Zpracovávají se na likéry, lze je i zmrazovat. V Čechách jsou snad nejoblíbenější v podobě kynutých meruňkových knedlíků a nejrůznějších moučníků. Mají opravdu velké využití.  Přidávají se do pohárů, salátů, polévek, jsou vhodné i jako příloha k masům.

Nejlépe je meruňky kupovat a konzumovat v sezóně, protože v zimě se buď dováží a dlouho se skladují, nebo pochází ze skleníků, čímž jsou negativně ovlivněny cenné vitamíny a prvky. Všechny meruňky z dovozu je před konzumací potřeba důkladně umýt. Aby vydržely dlouhý transport, bývají stříkané postřiky.

rdc