Ikonou české gastronomie, ženou, která vymyslela českou kuchařskou terminologii, byla bezesporu Magdalena Dobromila Rettigová. Po ní přišly ještě další ženy, které nám v podobě svých publikací zanechaly poklad – Anuše Kejřová, Marie Janků-Sandtnerová a jiné.
Rettigová to celé ale začala. Zachovaly se po ní recepty s bojovným –vraž do toho kopu vajec, jež po úpravě lze používat dodnes. Vařila vydatně, ostatně tehdy měli lidé mnohem větší energetický výdej. Pro čerstvé suroviny si chodívala ráno na trh. Asi by se divila, z čeho připravujeme pokrmy dnes. Uměla kouzlit, i když si její muž stěžoval, že by raději dostal obyčejnou polívku. Rettigová totiž experimentovala a vše testovala na své rodině. Hezkou řádku dívek pak soukromně vyškolila k tomu, aby se z nich staly dobré hospodyně. Ovšem nekončilo to jen u samotného vaření, ale dbala přísně o hygienu a řádné stolování.
I Anuše Kejřová vyučovala mladé dívky a pyšnila se mnohými děkovnými dopisy. V úsporné kuchařce vedle vaření radila, jak vyrábět chňapky ze starých punčoch a jak využít bramborový škrob z brambor, který slévala a sušila na kamnech. Zhmotnil se v podobě nedělní buchty. Její doporučení vedla k tomu, aby nic nešlo na zmar, protože jídlo v odpadcích neuznávala. Vždycky všechno zhodnotila a z obědových zbytků vytvářela nápadité večeře. Ale i ona věnovala kapitolu slavnostním jídlům. Jenomže, kdo by se dnes piplal s máslovými labutěmi a připravoval honosné paštiky do forem.
Pokud se Rettigová s Kejřovou obracely především na běžné hospodyně, Janků-Sandtnerová nabízela recepty ovlivněné francouzskou gastronomií, mnohdy velice nákladné a rafinované. Zároveň ale v jednotlivých kapitolách seznamovala s danými surovinami a velice pečlivě vysvětlovala jejich využití.
Nicméně nezkušená kuchařka může mít s některými kapitolami přeci jen problém. Polévka ze sága už osloví málokoho, stejně jako složité nákypy, které se už dnes příliš nekonzumují. Jen ten rýžový zůstal solitérem školních jídelen.
Každopádně pokud máte v oblibě klasickou kuchyni, poohlédněte se v antikvariátech po knihách zmíněných dam. Některé jejich rady už vyzní směšně, ale mnohé z nich jsou užitečné i v moderní době. Navíc objevíte předpisy na jídla, které vám třeba vařily babičky či prababičky a vy jste je už zapomněli.
Česká kuchyně je skutečně výtečná, ale jen tehdy, když se připravuje poctivě a s láskou.
Autor: Martina Bittnerová, zdroj: www.managerka.cz
Foto: unsplash