Skvělý pomocník v případě žízně a touhy po osvěžení. Název meloun pochází z řečtiny a v překladu znamená „velké jablko“. I díky tomuto překladu v nás meloun evokuje, že se jedná o ovoce, přesto tomu tak není. Meloun se řadí do plodové zeleniny do čeledi tykvovitých. Pro srovnání stejně jako okurky nebo tykve.
Na trhu můžeme sehnat několik odrůd melounů a kolikrát přitom ani nevíme, že se řadí právě mezi melouny. Poznáme je většinou snad jen díky jejich kulatému či oválnému tvaru.
Seznamte se s melounem kantaloupským. Znát ho můžeme i pod pojmem ananasový meloun, jeho chuť se totiž podobá ananasu. O jeho původu se spekuluje, může pocházet z Persie, Indie nebo také z Afriky. Známo však je, že se byl pěstován již v Egyptě, odkud se rozšíl dále.
Zajímavostí je, že se tento druh melounu v době antické Říma pěstoval v mnohem menších rozměrech, než je tomu dnes. Na větší kusy totiž byla uvalena speciální daň. Ananasový meloun je znám i pro své aroma, v době baroka jej s sebou v kapsách nosily dámy místo parfému. Setkat se můžeme s více odrůdami Cavalion, Dudaim, Prescott anebo s druhem hadovitým.
Ananasový meloun je poměrně malý, váží okolo jednoho kilogramu a jeho kůra se vyznačuje zvlášť výraznou, vystupující síťovitou kresbou.
Při nákupu platí, že ten nejtěžší bude tím nejsladším. To, že je plod dostatečně zralý poznáme i podle toho, že má na stonku drobné žilky. Po nákupu je nejvhodnější spotřebovat ho co nejdříve, v opačném případě ho uskladněte v chladu, protože meloun i po odtržení zraje.
Konzumuje se nejčastěji jen tak, bez další úpravy, ale používá se například k přípravě marmelády, zmrzliny nebo jako součást ovocných salátů. Vytečně chutná, když ho nakrájíte na tenké plátky a podáváte se sušenou šunkou.
rdc
foto: Mitchell Griest, unsplash